47 DK A 5 /1
Archytás (zachoval Platón ve spisu Epistula, VII; 338c-350)Součástí tohoto zlomku jsou také: 47 DK A 5 /2 , 47 DK A 5 /3
[Přepnout na bilingvní zobrazení]
ἐγὼ δὲ ᾔδη μέν που κατὰ τὴν φιλοσοφίαν τοῖς νέοις πολλὰ τοιαῦτα γιγνόμενα, ὅμως δ᾿ οὖν ἀσφαλέστερόν μοι ἔδοξε χαίρειν τότε γε πολλὰ καὶ Δίωνα καὶ Διονύσιον ἐᾶν καὶ ἀπηχθόμην ἀμφοῖν ἀποκρινάμενος ὅτι γέρων τε εἴην καὶ κατὰ τὰς ὁμολογίας οὐδὲν γίγνοιτο τῶν τὰ νῦν πραττομένων. ἔοικε δὴ τὸ μετὰ τοῦτο ᾿Αρχύτης τε παρὰ Διονύσιον ἀφικέσθαι· ἐγὼ γὰρ πρὶν ἀπιέναι ξενίαν καὶ φιλίαν ᾿Αρχύτηι καὶ τοῖς ἐν Τάραντι καὶ Διονυσίωι ποιήσας ἀπέπλεον ...
(339a) ἔπεμψε μὲν γὰρ δὴ Διονύσιος τρίτον ἐπ᾿ ἐμὲ τριήρη ῥαιστώνης ἕνεκα τῆς πορείας, ἔπεμψε δὲ ᾿Αρχέδημον, ὃν ἡγεῖτό με τῶν ἐν Σικελίαι περὶ πλείστου ποιεῖσθαι τῶν ᾿Αρχύτηι ξυγγεγονότων ἕνα καὶ ἄλλους γνωρίμους τῶν ἐν Σικελίαι (...)
ἐπιστολαὶ δὲ ἄλλαι ἐφοίτων παρά τε ᾿Αρχύτου καὶ τῶν ἐν Τάραντι τήν τε φιλοσοφίαν ἐγκωμιάζουσαι τὴν Διονυσίου, καὶ ὅτι, ἂν μὴ ἀφίκωμαι νῦν, τὴν πρὸς Διονύσιον αὐτοῖς γενομένην φιλίαν δι᾿ ἐμοῦ οὐ σμικρὰν οὖσαν πρὸς τὰ πολιτικὰ παντάπασι διαβαλοίην.
(340a) πορεύομαι δὴ (...) πολλὰ δεδιὼς μαντευόμενός τε οὐ πάνυ καλῶς. (...)
(350a) προσιόντες δέ μοι ἄλλοι τε καὶ οἱ τῶν ὑπηρεσιῶν ὄντες ᾿Αθήνηθεν ἐμοὶ πολῖται ἀπήγγελλον ὅτι διαβεβλημένος εἴην ἐν τοῖς πελτασταῖς καί μοί τινες ἀπειλοῖεν, εἴ που λήψονταί με, διαφθερεῖν. μηχανῶμαι δή τινα τοιάνδε σωτηρίαν· πέμπω παρ᾿ ᾿Αρχύτην καὶ τοὺς ἄλλους φίλους εἰς Τάραντα, φράζων ἐν οἷς ὢν τυγχάνω. οἱ δὲ πρόφασίν τινα πρεσβείας πορισάμενοι παρὰ τῆς πόλεως πέμπουσι τριακόντορόν τε καὶ Λαμίσκον αὑτῶν ἕνα, ὃς ἐλθὼν ἐδεῖτο Διονυσίου περὶ ἐμοῦ λέγων, ὅτι βουλοίμην ἀπιέναι καὶ μηδαμῶς ἄλλως ποιεῖν· ὁ δὲ ξυνωμολόγησε καὶ ἀπέπεμψεν ἐφόδια δούς ... ἐλθὼν δὲ εἰς Πελοπόννησον εἰς ᾿Ολυμπίαν (Ol. 105; 360 BC) Δίωνα καταλαβὼν θεωροῦντα ἤγγελλον τὰ γεγονότα.
Já jsem sice dobře věděl, že to tak často bývá s filosofií u mladých lidí, ale přece se mi tehdy zdálo bezpečnější nechat být Dióna i Dionýsia, a pohněval jsem si oba dva, když jsem odpověděl, že jsem již stár a že se v tom, co se nyní dělá, nic neděje podle úmluv. Tu se podobá, že potom přišel k Dionýsiovi Archýtás - já jsem totiž ještě před svým odchodem sjednal hostinné přátelství mezi Archýtou, Tarenťany a Dionýsiem, a teprve pak jsem odplul...
(339a) Poslal tedy Dionýsios potřetí pro mne, a to trojřadní loď, abych měl na cestě pohodlí, a poslal i Archedéma, o němž soudil, že si ho ze Sicilanů nejvýše vážím, jednoho ze žáků Archýtových, i jiné mé známé ze Sicílie. (.. .)
(339d) I jiné listy chodily od Archýta i známých v Tarentu, velebící Dionýsiovu filosofii, a nepřijdu-li nyní, že naprosto rozvedu jejich přátelství s Dionýsiem, které získali skrze mne a které má nemalý význam politický. (...)
(340a) Vydal jsem se tedy na cestu (...) nepředpokládaje, jak lze čekat, mnoho dobrého. (...)
(350a) Tu ke mně přicházeli mezi jinými i lodní zaměstnanci z Athén, moji krajané, a ti mi říkali, že jsem u vojáků z lehké pěchoty pomluven a že mi někteří vyhrožují smrtí, jestliže mě dostanou. Tu si vymyslím takovýto prostředek ke své záchraně: Pošlu Archýtovi a ostatním přátelům do Tarentu zprávu, v jakém jsem postavení, a ti naleznou jakousi záminku k vypravení poselství od obce a pošlou třicetiveslovou loď a jednoho ze sebe, Lamiska. Ten hned po svém příchodu prosil za mne Dionýsia a řekl, že chci odejít a aby se proti tomu nestavěl. On k tomu svolil a propustil mě, dav mi peníze na cestu. (...) Když pak jsem přišel na Peloponnés do Olympie a zastihl Dióna mezi účastníky slavností (105. olympiáda; r. 360 před n. l.), oznámil jsem mu, co se stalo.
př. F. Novotný