3 DK A 6a
Epimenidés (zachoval Apuleius ve spisu Apologia, 27)[Přepnout na bilingvní zobrazení]
qui providentiam mundi curiosius vestigant et impensius deos celebrant eos vero vulgo magos nominent, quasi facere etiam sciant quae sciant fieri, ut olim fuere Epimenides et Orpheus et Pythagoras et Ostanes ac dein similiter suspectata Empedocli catharmoe, Socrati daemonion, Platonis τὸ ἀγαθόν.
Ti, kteří nejpečlivěji sledují vládu prozřetelnosti ve světě a zvlášť oddaně uctívají bohy, jsou lidem označováni za mágy, jako by dokázali něco, o čem vědí, že se děje, také udělat. Takoví byli kdysi Epimenidés, Orfeus, Pýthagorás a Ostanés; později se podobně dostalo do podezření Empedokleovo Očišťování, Sókratovo daimonion, Platónovo Dobro.